Historie sboru

Sbor dobrovolných hasičů v Roudnici nad Labem byl zřízen v roce 1865, přičiněním starosty města Františka Zinkeho a Karla Hrona z Leuchtenbergu,který se stal prvním velitelem sboru. zinkeV českýchilustrace zemích to byl teprve druhý hasičský sbor, ten první byl založen o rok dříve ve Velvarech. Potřeba vycvičené a vybavené hasičské jednotky se ukázala po velikém požáru v roce 1861, jemuž padlo v Roudnici n.L. za oběť 34 obytných stavení. První výbavou byla čtyřkolová stříkačka se sací hadicí firmy Hubr z Karlína, která se ale ukázala málo funkční a těžkopádná a tak byla v roce 1872 zakoupena dvoukolová skládací stříkačka firmy Smekal v Praze. Ta sloužila až do roku 1889, kdy byla zakoupena nová čtyřkolová stříkačka.Tyto nákupy financovala městská rada. K zakoupení obleků a výzbroje byla roku 1874 vyhlášena veřejná sbírka. Bylo vybráno 177 zlatých a 47 krejcarů. Dalších 50 zlatých darovala Občanská záložna. Mohlo tak být pořízeno 26 pracovních obleků a plechových přileb, 15 smyček a byly opraveny staré pásy.
Snaha o založení České ústřední hasičské jednoty pro České království trvala od roku 1876 a dlouho se nedařila. Až dne 30. května hron1880 byla založena Župní jednota severozápadních Čech se sídlem v Lounech. Do župního výboru byl zvolen také předseda roudnického sboru bratr Heřman Brodský. V roce 1884 pak vznikla Zemská jednota českých sborů dobrovolných hasičů.
V roce 1891 byl v rámci sboru položen jakýsi základ budoucí složky k záchraně lidských životů při hasičství – samaritánství a to primářem okresní nemocnice MUDr. Richardem Dvořákem, který pořádal přednášky pro členy sboru „O první pomoci při poranění, které se může státi při požáru“. Samaritánský odbor při sboru je ale ustaven až roku 1921 pod vedením bratra Augustina Huleny a sestává ze 2 sester a 4 bratří. Později se rozrůstá a sestry mají převahu.hulena

Na oslavě 30. výročí sboru 1895 byl vyzkoušen nový mechanický posunovací žebřík a smýkací záchranná plachta. Sbor navštívil Národopisnou výstavu a Všehasičský sjezd v Praze. O rok později se sbor vyznamenal obětavostí při květnové povodni a v červenci záchrannými pracemi při vyšinutí vlaku v Roudnici n.L. V roce 1898 při výročí 100. narozenin Františka Palackého vystoupil sbor v novém vycházkovém stejnokroji dle předpisu ČZHJ
S růstem města ve XX. století se ukázala potřeba dvou pobočních stanic v Hracholuskách a na Bezděkově, s nejnutnější výbavou pro případ požáru. Byl také založen a cvičen hasičský dorost. V roce 1911 umírá bratr Jindřich Michálek, obětavý člen sboru, učitel a vychovatel, spoluautor Památníku sboru. Na jeho počest byla Podřipská župa nazvána Župa Podřipská – Michálkova.

Světová válka 1914 měla tragický dopad i na hasičský sbor, 35 jejich členů muselo narukovat a mnozí se nevrátili.
S novou státní samostatností přichází i nové aktivity. Veškeré členstvo skládá slib Československé rebublice a hasičstvu. Uskutečňuje se hasičská Husova pouť na Říp, První sjezd hasičstva ČSR v Trenčíně, Župní sjezd 1925 v Roudnici n.L., 1928 Sjezd hasičstva československého v Praze s účastí 76 i cvičících členů z roudnického sboru. Členem sboru a zakladatelem Záchranné autostanice čsl Červeného kříže v Roudnici n.L. se stává MUDr. Otakar Jeschke. Provoz zahájen roku 1929.
jeschkeK roku 1935 měl sbor tuto výbavu: 1 autostříkačku, 2 dvoukolové stříkačky v pobočkách, 1 mechanický posunovací žebřík, 17 nástřešních žebříků, 1 vůz rekvizitní, 1 záchrannámichálek smýkací plachta, 1 maska do kouře, 1 maska protiplynová, 1200m hadic, 54 pracovních obleků s výzbrojí, 48 vycházkových obleků, 30 zimních pracovních plášťů, 21 vycházkových plášťů, 18 + 18 obleků pro žáky a žačky. Samaritánská výbava : 3 velké lékárny, 11 příručních toreb, 9 plášťů a 3 nosítka. Knihovna sboru: 564 svazků odborných i zábavných. Nejmodernějším zařízením je poplachové zařízení s veřejnými hlásiči požáru na hlavních ulicích, z roku 1935.